Historie obce

První písemná zmínka o obci, staré hornické osadě, se v některých dokumentech datuje k roku 1392 a v některých k roku 1395.

Název obce byl údajně odvozen tak, že "Pustá" má původ od pusté krajiny a "Kamenice" od starého významu slova kamenice, které původně znamenalo kamennou komoru, nepochybně část vesnického obydlí, kde se mimo jiné uchovávaly potraviny. Jiný výklad přívlastku "Pustá" pochází z období třicetileté války, kdy byla zničena Švédy. Mluví se však o ní již v církevních zápisech z doby Karla IV. V dobách husitských válek byla jak píše K. V. Adámek úplně obyvateli opuštěna, následkem toho zpustla a odtud prý její název  "Pustá".

Je zřejmé, že obec bude ještě o několik desítek let starší jako sousední obce Krouna, Otradov aj. se kterými ji historie spojuje hlavně tím, že všechny náležely poddanským právem pod panství rychmburské. Dějiny hradu Rychmburku údajně nepřesahují 14. století, prvním majitelem byl patrně Tas z Rychmburku, jehož jméno se úředně objevuje v listině z roku 1329, dalšími držiteli panství byli páni z Pardubic. V Deskách zemských je vložen zápis z roku 1392, že se odevzdává hrad Rychmburk, městečka Skuteč, Hlinské, Svratka a 58 vesnic Otě z Berkova a Bočkovi z Poděbrad, v seznamu vesnic je i Pustá Kamenitz.

Staršímu datu vzniku obce napovídá také zmínka o prvním dřevěném kostelíku v obci, který byl vystavěn zdejšími horníky kolem roku 1350. Z historických dokumentů se dále dozvídáme, že v XV. století byla v Pusté Karla IV. V dobách husitských válek byla jak píše K. V. Adámek úplně obyvateli opuštěna, následkem toho zpustla a odtud prý její název  Kamenici rychta, ke které byla přidělena ves Moravské Rybné, nynější sousední obec Pustá Rybná.

Při sčítání lidu v roce 1584 žilo ve vsi 15 usedlých lidí. Po třicetileté válce, v roce 1561 měla vesnice 11 domů a žilo v nich 35 obyvatel. Rychtářem byl pan Václav Černý, jména ostatních usedlíků: Slonků, Hebký, Hrbek, Maršů, Hanus, Bednář, Mráček, Martin Mlynář, byli vyznání, jedna katolička, vesměs nekatolíci u všech naděje na obrácení (na katolicko). Sedlák žádný, samí zahradníci (majitelé pouhých zahrad bez pole). Tímto je dáno také to, že lidé zdejší byli nejdříve uhlíři (pálili ze dřeva, kterého zde bylo vždycky dostatek, dřevěné uhlí) a teprve později rolníky, až po vykácení hlubokých lesů, které se tady rozprostíraly.

Fotogalerie