Pietní místo Pekelec

Vážení návštěvníci, nacházíte se u pietního místa s válečným hrobem a pomníkem v místě zvaném Pekelec. Pomník je na katastrálním území obce Pustá Kamenice a byl postaven v roce 1947. Připomíná pět zastřelených občanů z Čachnova a Pusté Kamenice v posledních dnech II. světové války.

Ve středu 2. května 1945 v půl osmé večer uslyšeli obyvatelé vesnic Pustá Kamenice a Čachnov ohlušující výbuch. V nedalekém lese Pekelci najel vlak plný německých vojáků na nálož, kterou tam připravili sovětští partyzáni, operující v oblasti Českomoravské vrchoviny. Akce partyzánů zmařila jízdu vlaku s německou vojenskou jednotkou směřující na Moravu, kde měla ještě zasáhnout do bojů v okolí Brna. Byla poškozena lokomotiva a tři vagóny. Němci vlak zastavili a šli pátrat po příčině. Velitel vlaku dal příkaz prohledat les. Bylo již přítmí a při tom se Němci postřelili navzájem. Údajně měli 3 mrtvé a 18 raněných. Ve stejnou dobu šel kolem místa výbuchu Václav Hvězda z Čachnova (bydlel na pile) a jeho synovec, 15 letý Jiří Pospíšil z Čachnova. Oba šli do Pusté Kamenice na májovou pobožnost. Stali se podezřelými, že měli zablácené boty. Prosili velmi, aby je nechali, ale marně. Němci je oba zastřelili. Třiatřicetiletý Vladislav Sodomka, řezník z Pusté Kamenice se šel podívat, co se zde stalo. Byl přiveden, vyloupeny mu oči, zohaven a poté zastřelen. Se Sodomkou se na příhodu běžel podívat i Jaroslav Dostál z Čachnova – Rudy a také byl na místě zastřelen.

Poslední obětí se stal čtyřiačtyřicetiletý Josef Mareš z Pusté Kamenice. Zabila ho zbloudilá náhodná kulka, která prolétla skrz chalupu, kde seděl u okna společně se svými dvěma dětmi. Ještě prý vstal, došel ke dveřím a skácel se, vyprávěl o skonu svého strýce pan Josef Mareš.

Němci pak zahájili prohlídky po obci Pustá Kamenice. V obecní kronice a kronice města Skutče se uvádí, že Němci měli snad zprávu nebo podezření na železničáře. Prohlíželi dům u Brdíčků č. 21, kde syn Jan byl zaměstnán u dráhy. Tam Josef Brdíčko, mladší Janův bratr, měl namále. Přísně ho vyslýchali a dotírali na něho, ale pak ho pustili. V kronice je rovněž uvedeno, že Stanislav Mareš a Josef Otradovský od Peci, šli od Peci do Pusté Kamenice na májovou. Z Pekelce vyběhl kolem nich partyzán a běžel k Františkám. Zajišťoval si mlčenlivost voláním: „neříkat, neříkat“. Cestou do vsi byli mladíci zastaveni německými hlídkami a kontrolováni. Pustili je. Kovář Chvála jen vyhlédl z kovárny, jak musel Mareš a Otradovský jít do Pražákova domku (dříve pekař Kučera). Následně byla u Chválů provedena přísná prohlídka.

Smrt našich spoluobčanů byla zbytečná. Byla vedena mstou za vyhozený transport. Od 1. května 1945 nebyl již Hitler mezi živými. Věděli či nevěděli o tom němečtí velitelé či řadoví vojáci a věděl či nevěděl o tom velitel vlaku? Bylo nutné postřílet civilní obyvatelstvo? Vždyť tento den padl Berlín. Konec války byl nevyhnutelný a porážka nacistického Německa již nezvratná. Osudný den 2. května 1945 umírali zbytečně lidé i na jiných místech. Například v terezínské policejní věznici gestapa v Malé pevnosti došlo k poslední a zároveň největší popravě v její historii. Šest dní před koncem války zde z příkazu pražského gestapa přišlo o život 51 převážně mladých lidí. 
Je třeba si znovu a znovu připomínat, jakých šílených zločinů byl v době války, v duchu zvrácené ideologie, schopen dopouštět se člověk na člověku. Hrůzné a jen stěží uvěřitelné příběhy se odehrávaly často jen kousek od lidských obydlí.

Z pohledu dnešní doby lze říci, že zastřelení občané byli v nevhodnou dobu na špatném místě. Ale zvědavost, návštěva májové pobožnosti a sezení u okna jsou přeci zcela běžné lidské činnosti.  Čest památce zemřelých.

Pietní místo v Pekelci je Ministerstvem obrany České republiky evidováno jako válečný hrob Pustá Kamenice CZE-5310-06678 a pomník zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 4811. Za svoji téměř osmdesátiletou existenci byl pomník několikrát opravován či renovován. Předposlední menší renovace pomníku se uskutečnila v roce 2008. Poslední a rozsáhlejší renovace byla provedena v roce 2024. Restaurátorským záměrem bylo pomník co nejvíce přiblížit jeho původnímu stavu z roku 1947. Navíc zde byly zhotoveny dvě lavičky ze žuly a dřeva.

Projekt s názvem „Pustá Kamenice – oprava pomníku obětem 2. světové války“ byl v roce 2024 realizován za přispění dotace Ministerstva obrany ČR z Programu 10729 – Zachování a obnova historických hodnot I.

obec Pustá Kamenice 2024